Vymáhání pohledávek – doporučení a postup

11.5.2011
JUDr. Petr Hradil

Málokterý věřitel, ať již jako občan, anebo častěji jako podnikatel či v rámci firmy, se nepotýká s neuhrazenými pohledávkami po splatnosti vůči dlužníkům. Neuhrazené pohledávky přitom není vhodné podceňovat a jejich řešení by mělo být namístě co nejdříve po splatnosti. Podceňovat však nelze ani dostatečně kvalitní zajištění závazků (smluv kupních, o dílo, o půjčce apod.) již v rámci smluvní fáze závazku.

Právní ošetření smluvních vztahů

Základem bezproblémového řešení pohledávek je prioritně vhodné právní ošetření a zajištění smluvních vztahů, ať již se jedná o smlouvy, objednávky, předávací protokoly či jiné dokumenty. Podcenění této předsmluvní a smluvní fáze před vznikem závazku způsobuje později při vzniku problému často mnohem horší vymahatelnost pohledávky či dokonce nemožnost pohledávku vymoci vůbec. Nelze doporučit používání jakýchkoliv obecných vzorů smluv z internetu, které jsou většinou až příliš obecné a nedostatečně ošetřující a zajišťující zájmy dané smluvní strany. Počáteční menší investice do kvalitního právního zajištění smluvních vztahů (např. i v podobě typových vzorových smluv pro potřeby konkrétních obchodů klienta) preventivně prostřednictvím advokátní kanceláře se většinou vyplatí právě při vzniku určitého problému v budoucnu. Ústně uzavřené smluvní vztahy se výslovně nedoporučují. Naopak lze doporučit prověření obchodního partnera před uzavřením smlouvy minimálně v obchodním, živnostenském a insolvenčním rejstříku, případně také na internetu.

Včasnost řešení pohledávek po splatnosti

Neřešení pohledávek delší dobu po splatnosti (většinou obecně více jak 2-3 měsíce) snižuje výrazně šanci na vymožení pohledávky. Nejde přitom pouze o promlčecí dobu. Dlužník se v mezidobí může např. zbavovat majetku, může se dostávat do větších finančních problémů, ale je nutno také upozornit, že vymáhání následnou exekucí se řídí zásadou časové priority - jinými slovy kdo dřív podá exekuční návrh, ten je dříve také na řadě se získáním vymoženého plnění.

Zahájení vymáhání pohledávek prostřednictvím např. advokátní kanceláře v soudním či rozhodčím řízení, resp. případně podání přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení, je přitom podmínkou pro možné vytváření daňových a účetních opravných položek k pohledávkám podle zák. č. 593/1992 Sb. o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (viz § 8 a 8a v následujícím odkazu), jejichž tvorba je výdajem - nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Jak by měl postupovat věřitel po splatnosti pohledávky

V prvé řadě by si každý věřitel měl zodpovědět otázku, do jaké míry má význam snažit se své pohledávky za dlužníky řešit v rámci své firmy, tj. prostřednictvím svých zaměstnanců či dokonce sám sebe. Jednak samozřejmě takové řešení není zcela „bezplatné", jak by bylo možno se na první pohled snad domnívat, neboť „i čas podnikatele či mzdové náklady zaměstnanců jsou peníze", a pak také takové upomínání ze strany samotného věřitele se v řadě případů zcela míjí u dlužníka účinkem. Přesto se samozřejmě doporučuje, podle povahy věci a obchodního partnera, pokusit se řešit pohledávku co nejdříve po splatnosti telefonickým či písemným (vč. e-mailu) kontaktem dlužníka. Dále lze v této fázi více než doporučit pokusit se v dané věci zajistit řádně všechny potřebné smluvní dokumenty a jejich obsah, případně zlepšit svoji věřitelskou pozici získáním alespoň uznání dluhu či závazku, případně jiného zajišťovacího prostředku (např. směnka, zástavní právo, notářský či exekutorský zápis s přímou vykonatelností apod.). Uznání dluhu či závazku však nelze zaměňovat, jak je v praxi často bohužel činěno, s pouhým zasláním či podpisem inventárního seznamu dlužných faktur a v případě splátkového kalendáře je třeba myslet minimálně na ztrátu výhody splátek. Hlídejte si také insolvenční rejstřík z důvodu možného úpadku dlužníka. Důležité je však také tuto fázi zbytečně neprodlužovat tím, že se věřitel spolehne na neustálé přísliby dlužníka.

Co když dlužník ani poté nesplácí

Zde již většinou nezbývá, než svěřit správu a vymáhání dlužných pohledávek po splatnosti za dlužníky, obchodními partnery, odběrateli či zákazníky, specializované advokátní kanceláři, která má pro vymáhání pohledávek vypracován profesionální systém. Ušetříte tím čas i náklady (viz shora). Již samotné převzetí zastoupení věřitele advokátní kanceláří a předžalobní upomínka má vůči řadě dlužníků svůj efekt, na rozdíl od vymáhání pohledávek „vlastními silami" věřitele. Advokátní kancelář také posoudí s odbornou péčí vymahatelnost pohledávky, otázku případného promlčení pohledávky či jiných právních rizik apod. Pokud se i tak mimosoudní řešení pohledávky mine svým účinkem, pak nezbývá většinou než přikročit k zajištění exekučního titulu na dlužníka, k čemuž jsou specializovány právě advokátní kanceláře.

Soudní řízení - (elektronický) platební rozkaz, soudní rozsudek

Standardní cestou k získání exekučního titulu vůči dlužníkovi je soudní řízení, které se zahajuje na základě klasické žaloby, anebo návrhem na vydání platebního rozkazu ve zkráceném rychlejším řízení bez jednání u soudu, je-li k dispozici dostatek písemných důkazů, pohledávka je prokazatelná (viz shora doporučení k právnímu ošetření smluvního vztahu preventivně) a jsou splněny i další zákonné podmínky. Pokud však dlužník podá proti platebnímu rozkazu tzv. odpor, následuje klasické soudní řízení s nařízeným jednáním s cílem získat vůči dlužníkovi soudní rozsudek jako exekuční titul. Variantou je tzv. elektronický platební rozkaz. Návrh na něj se podává na zvláštním formuláři a zatím je zde stále o něco nižší soudní poplatek. Nevýhodou soudního řízení je často vyšší míra formalismu (procesně i důkazně u nařízených jednání), většinou nutnost zúčastnit se jednání u soudu (podle místa dlužníka) a s tím spojené vyšší náklady za právní zastoupení, ale zejména pak délka soudního řízení. Pokud dlužník podá odpor, různé námitky, odvolání proti rozsudku apod., soudní řízení může trvat řádově několik měsíců, ale i let ve složitějších kauzách. Naopak pokud odpor podán není, může být i v soudním řízení získán exekuční titul poměrně velmi rychle.

Rozhodčí řízení

Za předpokladu implementace platných rozhodčích doložek do smluvních vztahů je možno namísto soudního řízení realizovat řízení rozhodčí. Rozhodčí nález je exekučním titulem se stejnou právní silou, jako soudní rozsudek. V rozhodčím řízení lze řešit jakékoliv majetkové spory např. ze smluv kupních, o dílo, o dodávkách zboží, o přepravě, o půjčce či úvěru, nájemních atd. Rozhodčí řízení je velmi rychlé - trvá v průměru cca 2 měsíce, a také levnější než soudní řízení (s ohledem na nižší počet úkonů, absenci cestovních výdajů apod.). Proti rozhodčímu nálezu obecně není možné odvolání, je však připuštěna možnost za zákonem stanovených podmínek podat žalobu na zrušení rozhodčího nálezu soudem. Podmínkou je existence platné rozhodčí doložky nebo smlouvy, neboť ne každá rozhodčí doložka či smlouva je nesporně platná, a to zejména v oblasti spotřebitelských smluv (k tomu viz blíže mj. např. odkaz Novela zákona o rozhodčím řízení č. 19/2012 Sb.)..

Rozdíl od vymáhacích agentur

Advokátní kancelář jedná vždy v mezích zákona, seriózně, i když důrazně, přičemž je vázána řadou stavovských předpisů, které určují plně korektní přístup vůči klientovi. Inkasní a vymáhací agentury takovými pravidly obecně vázány nejsou a ne každá vymáhací agentura postupuje shodným způsobem. Úroveň těchto služeb navíc často nemusí vzbuzovat plnou důvěru, některé vymáhací agentury mohou postupovat někdy i způsobem hraničícím s legalitou, čímž se i věřitel může vystavovat určitému právnímu riziku, případně mohou pro zvýšení své úspěšnosti přistupovat k využívání neetických praktik (nepřiměřený nátlak, vyhrožování, zastrašování apod.), o kterých věřitel ani nemusí vědět. Taková agentura se sice na první pohled z krátkodobého hlediska může jevit věřiteli jako poměrně úspěšná, nicméně z dlouhodobějšího hlediska znamená vysoké riziko pro věřitele spočívající v negativní medializaci (včetně diskusí zákazníků či obchodních partnerů na internetu), v poškození dobrého jména firmy či ve ztrátě klientů. Vymáhací agentury přitom nemají ani zdaleka tolik legálních možností postupu vůči dlužníkovi jako soudní exekutor, kterého zajistí advokátní kancelář (např. vstup do obydlí, zabavování majetku, obstavení účtu, zablokování nemovitostí), a pokud hodlají postupovat v mezích zákona, pak nemají většinou v podstatě žádnou výrazně odlišnou vymáhací pravomoc od věřitele. Také se tímto postupem může zbytečně pouze ztratit čas důležitý z hlediska výše uvedené zásady časové priority následné exekuce. Tyto agentury si navíc účtují, je-li pohledávka dobytná, řádově desítky procent z vymožené pohledávky (obvykle 20-30%). V advokátní kanceláři se klientovi, není-li jiné dohody, v případě dobytnosti pohledávky vrací 100% jistiny, soudní poplatek i úroky z prodlení a smluvní pokuty, které mohou často více než nahradit počáteční investici do odměny advokáta. K tomuto tématu viz také např. tento odkaz.

Exekuční řízení - soudní exekutor

Na základě exekučního titulu, tj. pravomocného a vykonatelného soudního rozhodnutí (platební rozkaz, rozsudek) či rozhodčího nálezu, lze pověřit k provedení exekuce vůči dlužníkovi soudního exekutora. Soudního exekutora si lze vybrat bez ohledu na územní působnost, nicméně ne každý soudní exekutor postupuje stejně razantně a z tohoto pohledu hraje nezastupitelnou roli mj. i zkušenost a spolupráce advokátní kanceláře s konkrétním exekutorem. Exekuční titul je i v případě nedobytnosti pohledávky přitom vhodný z hlediska minimálně možností pohledávku účetně odepsat.

---
Vymáhání pohledávek a dluhů - občanskoprávních i obchodněprávních, v soudním či rozhodčím řízení může zajistit a realizovat pro klienty či zájemce naše AK, a to i na dálku. Prvotní základní informace k postupu - posouzení a možnosti řešení vaší pohledávky či pohledávek realizujeme bezplatně a nezávazně.

Pro bližší informace (vyjasnění postupu, cenové relace apod.) nás můžete nezávazně kontaktovat.