Platební rozkaz, elektronický platební rozkaz

Platební rozkaz představuje rozhodnutí soudu v tzv. zkráceném řízení, který lze vydat v případě, že v rámci žaloby (návrhu na vydání platebního rozkazu) je uplatněno právo na peněžité plnění, vyplývá-li toto právo ze skutečností uvedených žalobcem (nároky nejsou pochybné), nejde o věc, kterou má u soudu rozhodovat senát a dále pokud se žalovaný zdržuje v ČR a jeho pobyt je znám. V rámci platebního rozkazu pak soud i bez slyšení žalovaného (bez jednání či dokazování) při splnění zákonných podmínek uloží žalovanému, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu (do vlastních rukou bez možnosti náhradního doručení) zaplatil žalobci uplatněnou pohledávku a náklady řízení, anebo aby podal v téže lhůtě u soudu písemný odpor, často spojený s povinností vyjádření se jak co do tvrzení skutečností (odůvodnění odporu), tak i doložení těchto tvrzení důkazy. Nepodá-li žalovaný proti platebnímu rozkazu odpor, nabývá platební rozkaz právní moci a je možno ohledně v něm přiznaných nároků vést exekuční řízení. Naopak podá-li žalovaný odpor, platební rozkaz se ruší a dochází k nařízení jednání - jinými slovy soud probíhá klasickou cestou.

Poměrně novým institutem v českém právním řádu je tzv. elektronický platební rozkaz. Návrh na jeho vydání se podává na elektronickém formuláři podepsaném zaručeným elektronickým podpisem žalobce či jeho právního zástupce. Podmínkou je, že požadované plnění nepřesahuje jeden milion Kč. Výhodou zde může být dvojnásobně nižší soudní poplatek, než jak je tomu ve standardním případě klasické žaloby či návrhu na vydání platebního rozkazu.

Ani platební rozkaz či elektronický platební rozkaz však pro věřitele v případě, že dlužník podá proti němu odpor, nezaručí rychlejší průběh soudního řízení s následně nařízenými jednáními. Alternativou tak může být využití rozhodčího řízení - k tomu blíže viz příspěvek „Vymáhání pohledávek a dluhů, rozhodčí řízení a doložka" umístěný na tomto webu v sekci „články" a v sekci „úvod".

8.1.2010, JUDr. Petr Hradil