Odpovědnost za opožděné podání insolvenčního návrhu

aktualizováno k 1.1.2012

Dne 1.1.2012 nabývá účinnosti novela insolvenčního zákona, která doplňuje v § 98 insolvenčního zákona stanovenou POVINNOST dlužníka - právnické osoby (tedy fakticky jejího statutárního orgánu) či fyzické osoby - podnikatele, PODAT INSOLVENČNÍ NÁVRH bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité péči měl dozvědět o svém úpadku, a to nikoliv jako dosud pouze ve formě platební neschopnosti, ale nově také ve formě předlužení.

Dlužník je v úpadku ve formě platební neschopnosti pokud má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Má se přitom za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, pokud zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, případně pokud nesplní povinnost předložit seznamy dle § 104 odst. 1 insolvenčního zákona, kterou mu uložil insolvenční soud.

Dlužník je v úpadku ve formě předlužení tehdy, pokud má více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku (tedy pokud tržní hodnota aktiv firmy je nižší než účetní hodnota pasiv firmy). Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat. Jedná se fakticky např. o situace, kdy se dá reálně a podloženě očekávat brzké nabytí konkrétních výnosů v rámci firmy.

Pokud uvedený dlužník (ve formě právnické osoby pak v zastoupení statutárním orgánem) tuto svoji povinnost podat včas návrh na insolvenci nesplní
a jednající osoby pokračují dále v dané obchodní činnosti, ať již s plným vědomím toho, že své závazky nemohou zaplatit ani nezaplatí, anebo s nepodloženým doufáním v to, že situace firmy se zlepší, riskují tímto mimo jiné svoji osobní odpovědnost, a to jak občanskoprávní za tím způsobenou škodu, tak i případně trestní odpovědnost v situaci, kdy následně bude zjištěno, že jde fakticky již o tzv. mrtvou firmu. Své odpovědnosti se nezbaví ani tak, že firmu následně převedou na třetí osobu, často tzv. bílého koně.

Pokud jde o zmíněnou občanskoprávní odpovědnost za pozdní podání či nepodání návrhu na insolvenci, pak může jít o žalobu na náhradu škody přímo vůči odpovědné osobě v rámci dlužníka, a to jako fyzické osobě, podloženou např. tvrzením, že věřitel by nevstoupil do smluvního vztahu s dlužníkem, pokud by tento včas na sebe podal návrh na insolvenci, pokud se nacházel v úpadku, a tím by mu nevznikla škoda ve výši neuhrazené části pohledávky. Nemůže-li tedy v takové situaci zaplatit pohledávku společnost, lze se domáhat jejího zaplacení přímo vůči odpovědnému členu statutárního orgánu, kupř. vůči jednateli firmy. Škoda bude pak posuzována ve smyslu rozdílu mezi tím, co společnosti jakožto dlužníku zbývá věřiteli splnit, a částkou, již věřitel reálně posléze obdržel v konkursu (insolvenci) na úhradu této pohledávky (Nejvyšší soud ČR sp. zn. 29 Cdo 4824/2007), resp. ve smyslu rozdílu mezi částkou, které by se dostalo věřitelům na úhradu jejich pohledávek v konkursu (insolvenci) v případě, že by byl návrh podán včas, a částkou, jíž nakonec obdrželi na úhradu svých pohledávek v konkursu - insolvenci (Nejvyšší soud ČR sp. zn. 29 Cdo 1481/2009). Důkazní břemeno ohledně okolností případně vylučujících odpovědnost v takové situaci leží na dané osobě oprávněné jednat za dlužníka.

Pokud jde o trestněprávní odpovědnost v situacích, kdy jsou nadále uzavírány smlouvy v době, ačkoliv je firma již v úpadku a tímto jsou poškozeni další věřitelé, přičemž musela odpovědná osoba na straně dlužníka minimálně být srozuměna (tedy nemusela to nezbytně vědět) s tím, že s ohledem na předlužení nebude schopen dlužník své závazky plnit, může být v daném případě naplněna skutková podstata trestného činu poškození věřitele, zvýhodnění věřitele (je-li placeno jen některým věřitelům a jiným nikoliv, případně ne rovnoměrně) či trestného činu způsobení úpadku, případně porušení povinnosti při správě cizího majetku apod.

Povinnost podat insolvenční návrh není přitom splněna, bylo-li řízení o insolvenčním návrhu vinou navrhovatele zastaveno nebo byl-li jeho insolvenční návrh odmítnut.

Související ustanovení trestního zákona
(aktuálně k datu příspěvku)


Poškození věřitele podle § 222 trestního zákona


Kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení svého věřitele tím, že
a) zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou, nebo odstraní, byť i jen část svého majetku,
b) postoupí svou pohledávku, anebo převezme dluh jiného,
c) zatíží věc, která je předmětem závazku, nebo ji pronajme,
d) předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek,
e) předstírá nebo uzná právo nebo závazek ve větším rozsahu, než odpovídá skutečnosti,
f) předstírá splnění závazku, nebo
g) předstírá úpadek nebo svůj majetek jinak zdánlivě zmenšuje nebo předstírá jeho zánik,
a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

Stejně bude potrestán, kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení věřitele jiné osoby tím, že
a) zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou nebo odstraní, byť i jen část majetku dlužníka, nebo
b) k majetku dlužníka uplatní neexistující právo nebo pohledávku nebo existující právo nebo pohledávku ve vyšší hodnotě či lepším pořadí, než jaké má,
a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou.


Zvýhodnění věřitele podle § 223 trestního zákona


Kdo jako dlužník, který je v úpadku, zmaří, byť i jen částečně, uspokojení svého věřitele zvýhodněním jiného věřitele, a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.


Způsobení úpadku podle § 224 trestního zákona


Kdo, byť i z hrubé nedbalosti, si přivodí úpadek tím, že
a) činí vydání hrubě nepřiměřená svým majetkovým poměrům,
b) spravuje svůj majetek způsobem, který neodpovídá zákonem mu uloženým nebo smluvně převzatým povinnostem nebo je s nimi v hrubém nepoměru,
c) užívá poskytnutý úvěr v rozporu nebo hrubém nepoměru s jeho účelem,
d) poskytuje ze svého majetku půjčky nebo úvěry jiným osobám, ač to je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům, nebo
e) učiní nad rámec obvyklého podnikatelského rizika obchod nebo operaci, která nenáleží k jeho pravidelné podnikatelské činnosti nebo je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
Stejně bude potrestán, kdo, byť i z hrubé nedbalosti, přijme nový závazek nebo zřídí zástavu, ač ví, že je v úpadku, a tím zhorší postavení dosavadních věřitelů.


Podvod podle § 209 trestního zákona


Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.


Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 trestního zákona


Kdo nevede účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, ač je k tomu podle zákona povinen, kdo v takových účetních knihách, zápisech nebo jiných dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, nebo kdo takové účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady změní, zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnými nebo zatají, a ohrozí tak majetková práva jiného nebo včasné a řádné vyměření daně, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

Stejně bude potrestán, kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje v podkladech sloužících pro zápis do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek anebo v takových podkladech zamlčí podstatné skutečnosti, kdo v podkladech sloužících pro vypracování znaleckého posudku, který se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo v takových podkladech zamlčí podstatné údaje, nebo kdo jiného ohrozí nebo omezí na právech tím, že bez zbytečného odkladu nepodá návrh na zápis zákonem stanoveného údaje do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek nebo neuloží listinu do sbírky listin, ač je k tomu podle zákona nebo smlouvy povinen.

+420 608 979 055
+420 775 640 520

KONTAKTNÍ FORMULÁŘ

DALŠÍ KONTAKTY ZDE

Google+