Novela obchodního zákoníku: souběh funkcí u jednatelů spol. s ručením omezeným aj.

aktualizováno k 1.1.2012

Dne 1.1.2012 nabývá účinnosti novela obchodního zákoníku - zák. č. 351/2011 Sb., která zavádí do právního řádu mj. dále uvedené novinky.

Stanovuje se, že podnikatel je povinen mít K ZAPSANÝM PROSTORÁM PRÁVNÍ DŮVOD JEJICH UŽÍVÁNÍ nejen v době zápisu, ale i po celou dobu, kdy jsou tyto prostory zapsány jako jeho místo podnikání či sídlo. Dále navrhovatel při návrhu na zápis, ale i návrhu na změnu v obchodním rejstříku musí doložit právní důvod užívání prostor, do nichž umístil sídlo nebo místo podnikání - to neplatí, pokud je právní důvod zjistitelný z informačních systémů veřejné správy. Tedy v případě, kdy by právo podnikatele k užívání těchto prostor zaniklo, musí buď toto právo obnovit, nebo své sídlo přemístit do jiných prostor, ke kterým právní důvod užívání mít bude. Pokud se soud dozví, že podnikatel právní důvod k užívání sídla nemá, měl by podnikatele vyzvat, aby právní důvod užívání doložil, případně přemístil své sídlo do prostor, ke kterým právní důvod užívání má. Pokud podnikatel takové kroky neučiní, může soud rozhodnout o zrušení právnické osoby a nařízení likvidace. K prokázání právního důvodu užívání bude i nadále stačit prohlášení vlastníka prostor, které ale nově nesmí být starší než tři měsíce a podpis vlastníka musí být úředně ověřen. Podnikatel nemusí prokazovat právní důvod užívání prostor, pokud bude zapsaný v katastru nemovitostí jako jejich vlastník.

Novela dále stanovuje, že se v obchodním rejstříku nebudou
zveřejňovat rodná čísla. Sice do něj budou stále zapisována, ale nebudou uváděna na výpisech z obchodního rejstříku, kde mají být nahrazena daty narození. Do sbírky listin se nadále nebudou ukládat podpisové vzory osob zapsaných jako osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby.

Významnou novinkou je tzv. POVĚŘENÍ OBCHODNÍM VEDENÍM - nový § 66dTento nový paragraf umožňuje pověřit obchodním vedením (tj. např. marketing, účetnictví, rozhodování o provozních a organizačních záležitostech, řízení společnosti a zaměstnanců apod.) jiného, tedy i jednatele či členy představenstva, kdy taková činnost může být vykonávána v pracovněprávním vztahu, přičemž takový zaměstnanec může být současně také statutárním orgánem společnosti. Při pověření obchodním vedením však zůstává nedotčena odpovědnost osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, za porušení povinnosti vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře. Pověření není možno takto přenést na účast na zasedání statutárního orgánu, rozhodování o pověření obchodním vedením, rozhodování o základním zaměření obchodního vedení společnosti a jiných činností v rámci obchodního vedení společnosti, které jsou zákonem svěřeny do výlučné působnosti statutárního orgánu. Jestliže jsou činnosti spadající pod obchodní vedení vykonávány v pracovněprávním vztahu zaměstnancem společnosti, který je současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem, mzdu či odměnu z dohody sjednává nebo určuje ten orgán společnosti, do jehož působnosti náleží rozhodovat o odměňování statutárního orgánu nebo jeho členů (valná hromada, jediný společník). Touto novelizací tak byl ODSTRANĚN DOSAVADNÍ ZÁKAZ TZV. SOUBĚHU FUNKCÍ, kdy náplní pracovního poměru nemohl být výkon činnosti statutárního orgánu ve smyslu obchodního vedení společnosti s tím, že pracovní smlouva s ředitelem společnosti
pro výkon činnosti shodné s činností jednatele společnosti uzavřená před 1.1.2012, byla (je, pokud trvá) neplatná.

Variantami právního základu působení jednatele ve společnosti z hlediska obchodního vedení tak je od 1.1.2012 smlouva o obchodním vedení podle obchodního zákoníku anebo pracovní smlouva podle zákoníku práce při pověření obchodním vedením, případně kombinace obou uvedených smluv, kdy konkrétní smluvní podklad je potřeba oboustranně řádně zvážit z hlediska vzájemných práv a povinností, které oba zákoníky s uvedenými smlouvami spojují, jako např. flexibilita, možnost ukončení smluvního či pracovního vztahu, nároky jednatele jako zaměstnance, odpovědnost za škodu z hlediska obchodního zákoníku a zákoníku práce atd., to vše při vědomí, že při konkrétním jednání jednatele může být při kombinaci obou možností problematické určit v jakém právním vztahu jednatel byl při činění konkrétního kroku.

Dále uvedená novelizace definitivně povoluje SMLUVNÍ LIMITACI NÁHRADY ŠKODY v obchodněprávních vztazích, kdy ve vztazích upravených obchodním zákoníkem bude podle novely možno se dohodou vzdát práva na náhradu škody či toto právo omezit i před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout, se však nebude ani nadále moci vzdát práva na náhradu škody způsobené úmyslně ani toto právo omezit.


ZMĚNY V NOVÉM OBČANSKÉM ZÁKONÍKU

+420 608 979 055
+420 775 640 520

KONTAKTNÍ FORMULÁŘ

DALŠÍ KONTAKTY ZDE

Google+