Informační povinnost podnikatelů a význam faktury

28.1.2010
JUDr. Petr Hradil

Informační povinnost podnikatelů:

Často opomíjenou záležitostí ze strany podnikatelů, a to jak osob samostatně výdělečně činných, tak i firem - společností, je splnění jejich povinnosti dle § 13a obchodního zákoníku uvádět zákonem stanovené údaje na obchodních listinách. Podle uvedeného ustanovení zákona je každý podnikatel povinen na všech objednávkách, obchodních dopisech, fakturách, smlouvách a také internetových stránkách uvádět údaje o své firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku též údaj o tomto zápisu, včetně spisové značky, a podnikatelé nezapsaní v obchodním rejstříku též údaj o zápisu do jiné evidence, v níž jsou zapsáni. Při nesplnění této povinnosti hrozí podnikateli podle přestupkového zákona sankce pokuty až do 50.000,- Kč, příp. zákaz činnosti do 1 roku. Při zběžné kontrole např. webových stránek jednotlivých podnikatelů lze poměrně snadno zjistit, kolik podnikatelů tuto zákonnou informační povinnost nesplňuje.

Stručně lze připomenout také další zákonnou informační povinnost podnikatelů stanovenou v § 38i obchodního zákoníku, podle které je dána povinnost, tentokrát (narozdíl od shora uvedeného) pouze u společností zapsaných v obchodním rejstříku, zveřejňovat ve sbírce listin obchodního rejstříku mimo jiné výroční zprávy, účetní závěrk, návrhy rozdělení zisku či vypořádání ztráty, zprávy auditora o ověření účetní závěrky a zprávy o vztazích mezi propojenými osobami.

K přeceňovanému významu faktury:

Řada podnikatelů považuje samotnou vystavenou fakturu za dostačující podklad k prokázání jejich finančního nároku vůči zákazníkovi, odběrateli, obchodnímu partnerovi apod. Z právního hlediska je třeba uvést, že tomu tak rozhodně není a být tomu tak nemusí dokonce ani v situaci, kdy fakturu druhá strana opatří svým podpisem či razítkem. Samotná faktura, jako účetní doklad, totiž právně nezakládá bez dalšího povinnost odběratele ji uhradit. K založení této povinnosti z právního hlediska slouží především písemná smlouva uzavřená předem mezi smluvními stranami, popř. písemná objednávka. Ty v řadě případů mohou být sice i ústní, nicméně z hlediska prokazování konkrétních dohod v případě vzniku následného sporu např. ohledně zboží, prací, ceny, podmínek dodání či realizace apod., je nutno rozhodně doporučit uzavření písemné smlouvy či alespoň písemné objednávky předem. Samotný podpis druhé strany na faktuře bez dalšího může být následně považován pouze za důkaz, že fakturu druhá strana převzala. Bez dalšího nelze takový podpis automaticky vykládat tak, že má být považován za souhlas s uhrazením fakturované částky, což by muselo být výslovně dohodnuto a zcela bez pochybností vyjádřeno. Z uvedeného hlediska tak nezbývá než doporučit, aby smluvní vztahy vznikající v rámci podnikání byly právně ošetřeny již předem. V nejzazším případě je také možno objednávku nechat druhou stranou podepsat alespoň při předání zboží či služby spolu s fakturou.