Advokátní kancelář - právní služby on-line

Některé právní služby lze v dnešní době pohodlně a zcela bez problémů vyřídit i on-line. Naše advokátní kancelář (AK) takto realizuje pro klienty z celé České republiky právní služby spočívající především v převodech nemovitostí a ve vymáhání pohledávek, a to vše v rámci webu www.advokat-zlinsko.cz.

PRÁVNÍ PORADNA ON-LINE

V tmavším sloupci napravo na webu www.advokat-zlinsko.cz naleznete odkazy na jednotlivé smlouvy a právní služby, které lze realizovat online. Také je zde umístěn odkaz na téma nového občanského zákoníku účinného od 1.1.2014.

Dále zde naleznete také odkaz na právní poradnu on-line, v rámci které nám můžete zcela nezávazně položit stručnou otázku v rámci převodů nemovitostí či vymáhání pohledávek, a pokud je možno na ni jednoduše odpovědět bez nutnosti nastudování podkladů či osobní konzultace, odpovíme na takový dotaz zcela bezplatně.

Kromě toho na našem webu napravo naleznete také některé jednoduché vzory právních dokumentů k volnému stažení zdarma či různé články a příspěvky ohledně rozličných právních témat.

Projít si v případě zájmu můžete také nejčastěji kladené otázky v souvislosti s právními službami nebo některé ze vzkazů klientů, které nám zanechali na našich webových stránkách.

PŘEVODY NEMOVITOSTÍ ON-LINE

Většinu převodních smluv na nemovitosti, např. smlouvu kupní, směnnou či darovací apod., lze zcela bez problémů vyřídit i on-line. Převody nemovitostí tak mohou být realizovány rychle, pohodlně a za internetové ceny - tedy levně, a to přitom vše s plnou garancí právně kvalitního řešení ze strany advokátní kanceláře. Nejčastěji jsou tak využívány zejména darovací smlouvy na nemovitosti.

Pokud Vás přitom zajímá pro Vaše rozhodnutí cena takové právní služby, pak není nic snazšího, než se nás zeptat např. prostřednictvím kontaktního formuláře, a to naprosto nezávazně a samozřejmě bezplatně.

VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK ON-LINE

Také vymáhání pohledávek lze, zejména podle dostupných podkladů, řešit on-line, a to v řadě případů dokonce i bez plateb předem na odměnu AK, kdy odměna AK může být hrazena až podle úspěšného vymožení pohledávky.

Pokud máte pohledávku po splatnosti, můžete mj. využít uznání dluhu, které zdarma stáhnete na našem webu a které výrazně zjednoduší následný postup vymáhání.

Opět platí, že pokud Vás zajímá, zda splňujete podmínky bezzálohového řešení pohledávky v konkrétním případě, pak není nic snazšího, než se nás dotázat např. prostřednictvím kontaktního formuláře, a to naprosto nezávazně a samozřejmě bezplatně.

Sledujte novinky na Facebooku

Pokud Vás zajímají právní aktuality a novinky, můžete si nás lajknout také na facebooku : www.facebook.com/AdvokatZlinsko.


Projděte si virtuálně naši kancelář

Můžete si také v rámci virtuální prohlídky Google projít naši kancelář, která se nachází v budově Valašskoklobouckého podnikatelského centra ve Valašských Kloboukách: virtuální prohlídka kanceláře - odkaz.


Právní poradna online zdarma - vymáhání pohledávek, převody nemovitostí

 

MÁTE DOTAZ K VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVKY (občanskoprávní, obchodněprávní apod.) NEBO K PŘEVODU NEMOVITOSTI (darovací, kupní aj. smlouva, vypořádání spoluvlastnictví apod.)?

ZEPTEJTE SE NÁS ONLINE - NEZÁVAZNĚ A BEZPLATNĚ!


Pokud máte dotaz k tématu vymáhání pohledávek (jako věřitel) nebo k tématu převodů nemovitostí za života (darovací, kupní aj. smlouva), potřebujete rychlou odpověď obecnějšího charakteru, a přitom nechcete "brouzdat" internetem a hledat odpověď v různých laických "poradnách", můžete se nás nezávazně dotázat v rámci této online právní poradny.

Takové odpovědi ze strany naší AK nejsou zpoplatněny a většinou je vyřizujeme do následujícího pracovního dne či dvou, pokud nejsme časově vytíženi.

Podmínky dotazů v rámci právní poradny online:

  • dotaz je v rámci uvedených dvou témat - převody nemovitostí (za života), vymáhání pohledávek (dotaz věřitele)

  • dotaz je jednoznačný, stručný, ale úplný

  • na dotaz je možno jednoduše odpovědět bez nutnosti či vhodnosti k němu nastudovat širší pozadí případu nebo další podklady

Tyto otázky a odpovědi mají především za cíl pro klienta zjistit zda vůbec, a případně jakou přesněji, právní službu potřebuje. Příklady dotazů tyto podmínky splňující, či naopak nesplňující, jsou uvedeny níže. Z kapacitních důvodů obvykle neodpovídáme na dotazy nesplňující shora uvedené podmínky, pokud není tazatelem požadována standardní placená právní služba.


KONTAKTNÍ FORMULÁŘ 

(uveďte případně, prosíme, v dotazu "právní poradna online - advokat-zlinsko.cz")

 

DALŠÍ ODKAZY:

ČASTÉ OTÁZKY KLIENTŮ

VZKAZY - REFERENCE KLIENTŮ


VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK

DAROVACÍ SMLOUVA

KUPNÍ SMLOUVA

UZNÁNÍ DLUHU


"
Nejčastější chybou věřitelů u pohledávek je jejich nedostatečné právní zajištění, používání právně nekvalitních vzorů smluv a vymáhání se zpožděním měsíců či dokonce let po splatnosti"


"U převodu nemovitosti, často i v hodnotě statisíců či milionů, se nějaká ta ušetřená tisícikoruna na právně kvalitní smlouvě do budoucna rozhodně nemusí vyplatit"


 

Příklad možného dotazu:
Mám podepsané uznání dluhu a můj dlužník po termínu neplatí – jaký je obecně další možný krok ?
Rodiče mi chtějí darovat byt – potřebuji znalecký posudek a budu platit nějakou darovací daň ?

Příklad nevhodného dotazu:
Chci převést nemovitost – jak mám přesně postupovat ?
(dotaz je jednak nejasný a jednak odpověď k postupu by byla značně široká)
Objednatel mi nechce zaplatit dílo, namítá vady, co mám dělat ?
(dotaz si vyžaduje komplexní posouzení včetně listin a jednání)

Nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích, změny 2014

NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK - ZMĚNY 2014

ZÁSADNÍ PRÁVNÍ ZMĚNY OD 1.1.2014 ZASAHUJÍ DO ŽIVOTA OBČANŮ, PODNIKATELŮ I FIREM!

Níže jsou shrnuty vybrané základní důležité změny a v záhlaví i v zápatí naleznete také odkazy na kompletní text - úplné znění nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích.

Od 1.1.2014 jsou účinné mj. tyto dva základní soukromoprávní zákony :

zákon č. 89/2012 Sb., OBČANSKÝ ZÁKONÍK, nahrazující mj. dosavadní občanský zákoník z r. 1964, stejně jako např. zákon o rodině a celou řadu dalších důležitých zákonných norem. Tento nový občanský zákoník je základním soukromoprávním kodexem, který změnil značnou řadu právních institutů soukromého práva, které platily dosud a dále zavedl také celou řadu nových právních institutů.

zákon č. 90/2012 Sb., ZÁKON O OBCHODNÍCH KORPORACÍCH, který nahradil mj. dosavadní obchodní zákoník a měnící naopak zj. pravidla ohledně společností, včetně nejčastějších společností s ručením omezeným. 


TEXT OBOU TĚCHTO ZÁSADNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ NALEZNETE V ODKAZECH ZCELA NAHOŘE V ZÁHLAVÍ I DOLE V ZÁPATÍ.


K jednotlivým tématům změn v rámci nového občanského zákoníku (NOZ) jsme na našem webu zveřejnili zatím mj. níže uvedené příspěvky.

Neposkytujeme z kapacitních důvodů výklad ustanovení NOZ tazatelům po telefonu či mailu, zj. pokud nepožadují konkrétní právní službu, příp. nejde o dotazy vymezené v právní poradně online.


Nový občanský zákoník: SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM
založení s.r.o. nově od 1,- Kč, u stávajících s.r.o. povinnost upravit společenské smlouvy do 30.6.2014, a to pod sankcí i zrušení společnosti!

Nový občanský zákoník: JEDNATEL S.R.O.
jednatelé nově mohou při úpadku společnosti ručit i osobně za dluhy s.r.o., jejich osobní odpovědnost se zvyšuje!

Nový občanský zákoník: SMLOUVA OBECNĚ, PODNIKATEL, SPOTŘEBITEL AJ.
nová pravidla jednání se dotýkají celé řady právních institutů běžně používaných nejen v rámci podnikání mezi podnikateli, a to především smluv!

Nový občanský zákoník: STAVBA SOUČÁSTÍ POZEMKU
nejste vlastníkem pozemku pod domem či podílu pod bytovým domem u bytu? Pak se zajímejte o revoluční zásadu "stavba je součástí pozemku"!

Nový občanský zákoník: KUPNÍ SMLOUVA
 vady na věci (zboží) se nově rozlišují podle toho, zda jsou podstatným porušením smlouvy! U nemovitostí nově petiletá záruční doba!

Nový občanský zákoník: DAROVACÍ SMLOUVA
dar může dárce nově kupř. odvolat pro nouzi či nevděk! Místo věcného břemene služebnost bytu či výměnek!

Nový občanský zákoník: SMLOUVA O ZÁPŮJČCE 
nové pravidlo: ztráta výhody splátek nastane ze zákona při neuhrazení více jak dvou splátek či jedné splátky déle jak tři měsíce!

Nový občanský zákoník: SMLOUVA O NÁJMU BYTU
k výpovědi z nájmu bytu není již třeba přivolení soudu, ani poskytnutí bytové náhrady nájemci a v určitých případech je možno dát výpověď i bez výpovědní doby!

Nový občanský zákoník: NÁJEMNÍ SMLOUVA - NEBYTOVÉ PROSTORY K PODNIKÁNÍ
nové podmínky pro výpovědi z nájmu a zavedení povinných námitek proti výpovědi!

Nový občanský zákoník: PACHT
zcela nový smluvní typ zj. pro zemědělské využití pozemků!

Nový občanský zákoník: UZNÁNÍ DLUHU
i částečné plnění může být uznáním dluhu mezi občany!

Nový občanský zákoník: SMLUVNÍ POKUTA
smluvní pokutu nově lze sjednat i jinak než písemně - kupř. ústně!

Nový občanský zákoník: PODÍLOVÉ SPOLUVLASTNICTVÍ
namísto nadpoloviční většiny se v určitých záležitostech vyžaduje větší kvórum, lepší obrana pro přehlasovaného či opomenutého spoluvlastníka!

Nový občanský zákoník: PŘEDKUPNÍ PRÁVO  
zákonné předkupní právo spoluvlastníků zaniká! Spoluvlastníci by tak měli zpozornět!

Nový občanský zákoník: SLUŽEBNOSTI A REÁLNÁ BŘEMENA
věcná břemena se nově rozlišují na služebnosti a reálná břemena!

Nový občanský zákoník: SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ
povinnost upravit stanovy SVJ do tří let a založit SV podle podmínek zákona, se sankcí blokace dalších převodů jednotek v domě!

Nový občanský zákoník: ROZVOD DOHODOU A VÝŽIVNÉ
omezuje se právo rozvedeného manžela na výživné, výživné i pro zletilé dítě až tři roky zpětně!

Nový občanský zákoník: SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ
nová koncepce společných dluhů, omezená možnost dispozic s domem či bytem ve vlastnictví jen jednoho z manželů, je-li tam rodinná domácnost a nemožnost exmanžela jen tak lehce po rozvodu "vyhodit" na ulici!

Nový občanský zákoník: DĚDICTVÍ, ZÁVĚŤ A DĚDICKÁ SMLOUVA
revoluční změny v dědickém právu, dědická smlouva, zřeknutí se dědictví, dědicové ručí za dluhy zůstavitele bez omezení!

Nový občanský zákoník: PŘEVODNÍ A DAROVACÍ DAŇ OD R. 2014
daň z převodu nemovitosti může nově platit namísto prodávajícího i kupující, pokud se tak strany dohodnou a darovací daň je přesunuta do zákona o dani z příjmů!




Pro společnosti s ručením omezeným byl podstatný termín 30.6.2014, do kdy nejpozději měly povinnost upravit své vnitřní dokumenty - společenské smlouvy a smlouvy o výkonu funkce jednatelů tak, aby odpovídaly nové právní úpravě.

zásadní mezník r. 2014 pro obchodní korporace - 30.6.2014!

změnit stanovy u SRO musíte do konce června

co vše změnit či upravit ve stanovách a.s.?


Strany smluv, ať již občané, podnikatelé či společnosti, by si pak ohledně smluvních vztahů měli důrazně uvědomit:

  • u smluv a smluvních vztahů uzavíraných po 1.1.2014, že se na ně vztahuje zcela nová právní úprava, na řadě míst s poměrně zásadními změnami, a tedy by neměli rozhodně používat i nadále jakékoliv vzory z doby dřívější či přepisování dřívějších smluv, což platí jak pro občany, tak i pro podnikatele a jejich vzorové smlouvy používané v obchodním styku

  • u smluv a smluvních vztahů uzavřených do 1.1.2014, že se tyto smlouvy buď automaticky zcela mění (např. nájemní smlouvy), anebo i pokud tomu tak není ze zákona, že by tyto smlouvy a jejich ustanovení měly rozhodně projít odbornou revizí, a to zejména tehdy, pokud budou trvat do budoucna nebo jsou jakkoliv důležité

  • že NOZ změnil celou řadu dosud známých pravidel (např. ohledně přijetí nabídky s méně podstatnou odchylkou) či že na řadě míst umožňuje více ústní dohody (např. o smluvních pokutách), v důsledku čehož by měli zj. podnikatelé dbát zvýšené pozornosti při uzavírání smluv a obchodů a při jakýchkoliv svých právních jednáních (viz např. důsledky u potvrzení o splacení dluhu pro starší pohledávky)

musí se po účinnosti NOZ uzavřít všechny smlouvy znovu?

a co staré smlouvy?

základní změny pro podnikatele od r. 2014

základní chyba jim zhatila podnikání - bod č. 10 : nestahujte vzory smluv z internetu


Je třeba počítat také s tím, že s absencí konstatní judikatury může být celá řada právních otázek poměrně dlouhou dobu bohužel minimálně nejasná.

NOZ povede pravděpodobně ke snížení právní jistoty

Rozvod manželství a vypořádání společného jmění manželů

aktualizováno k 1.1.2014

Pokud je v rodině nezletilé dítě, je předně potřeba podat k místně příslušnému soudu NÁVRH NA SVĚŘENÍ NEZLETILÉHO DÍTĚTE do péče (výchovy) a na URČENÍ VÝŠE VÝŽIVNÉHO. Na tom se rozvádějící manželé mohou buď dohodnout (soud pak schvaluje dohodu rodičů), anebo v případě že se tak nestane, pak tuto situaci řeší soud. TÉMA VÝŽIVNÉHO jsme rozebrali v jiném příspěvku na tomto webu.

Současně s uvedeným návrhem (příp. po něm) je třeba podat i ŽALOBU O ROZVOD MANŽELSTVÍ, o níž však bude rozhodováno až po právní moci rozhodnutí soudu o svěření nezletilých dětí a o určení výživného. Žaloba o rozvod manželství je zpoplatněna soudním poplatkem 2.000,- Kč. Je třeba si mj. připravit rodné listy dětí a oddací list, popř. důkazy ohledně příjmů, výdajů a majetku obou manželů pro účely určení výživného na nezletilé děti.

Oba uvedené návrhy - zmíněné žaloby může připravit advokátní kancelář, která kromě toho současně klienta upozorní na možná budoucí rizika, na co si dát pozor, co případně je třeba zajistit a poskytne také řadu dalších doporučení ke zdárnému dalšímu průběhu rozvodového řízení i vypořádání majetku po něm. Právě proto a současně z důvodu, že nejde ve většině případů o bezproblémovou etapu života obou manželů, nedoporučujeme svěřit se do rukou nějakého obecného formuláře žádosti o rozvod manželství a svěření dětí, připraveného k prostému vyplnění. Odměny advokátů za právní pomoc při rozvodu manželství, přitom nebývají nikterak vysoké. Složitější a finančně náročnější je spíše pak vypořádání společného jmění manželů, ale ani to nemusí být složité a finančně náročné v případě, že jsou oba manželé se schopni dohodnout.

Zákon umožňuje dvě varianty rozvodu. První variantou je tzv. NESPORNÝ ROZVOD DOHODOU, pro jehož zdárný průběh je však třeba zajistit písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů (tedy dohodnout se ohledně veškerého majetku v SJM), práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost a pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu.

Podmínkou pro tuto variantu rozvodu je, že manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí jako manželé (což ovšem není totéž co společné bydlení) a k návrhu na rozvod se druhý manžel připojí. Tato varianta rozvodu je vhodná tam, kde se manželé jsou schopni dohodnout a mají zájem na důstojném ukončení jejich vztahu i s ohledem na jejich děti, bez zbytečných soudních "tahanic". Soud zde ani nezjišťuje příčiny rozvratu manželství, nicméně soudní řízení probíhá i zde za účasti obou manželů (každopádně je výrazně jednodušší a časově nenáročné). Ovšem je třeba upozornit, že zejména s ohledem na řešení majetkových hodnot v rámci dohody i s ohledem na možná rizika do budoucna, i při tomto typu rozvodu je rozhodně vhodné využít právních služeb advokátní kanceláře.

Druhou variantou je tzv. KLASICKÝ SPORNÝ ROZVOD, při kterém se manželé nedohodnou na všech shora uvedených podmínkách nesporného rozvodu. Při tomto typu rozvodu nemá až zas takový význam, pokud druhý z manželů s rozvodem nesouhlasí, poněvadž pokud manželství neplní své funkce a soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití, pak platí v podstatě (až na výjimky) zásada, že nikoho nelze nutit setrvat v manželství.

Po právní moci rozsudku o rozvodu manželství, v případě klasického rozvodu, se pak řeší MAJETKOVÉ VYPOŘÁDÁNÍ ZANIKLÉHO SPOLEČNÉHO JMĚNÍ MANŽELŮ (SJM). Prvním způsobem, jak toto SJM vypořádat, je písemná DOHODA, ideálně zpracovaná advokátní kanceláří, neboť často jde o významné majetkové hodnoty a zajištění budoucích rizik, u nichž nemá smysl riskovat přepsáním nějakého obecného vzoru dohody staženého z internetu. Zde lze doporučit pokud možno konstruktivní přístup obou bývalých manželů k tomuto majetkovému vypořádání, neboť dohoda je vždy lepším způsobem řešení takové právní situace, než "táhnoucí se" soudní spor, který ještě více naruší již tak nedobré vzájemné vztahy obou bývalých manželů.

V rozporu s obecně vžitou představou je potřeba v dohodě většinou vypořádat také např. auta či bankovní účty, byť jsou evidovány na jméno pouze jednoho z manželů či na účet je zasílána mzda jen jednoho z manželů, stejně tak úvěry, stavební spoření, penzijní připojištění, ale také alespoň určitým obecným způsobem hodnotnější movité věci, jako např. vybavení domácnosti, a to z důvodu jistoty při případných budoucích exekucích, vedených pro dluhy jednoho z manželů.

V případě, že není dohoda možná, lze společné jmění manželů vypořádat prostřednictvím ŽALOBY k příslušnému soudu, který posléze určí která aktiva a pasiva spadající do SJM připadají tomu kterému bývalému manželovi a případně stanoví též vzájemnou doplatkovou povinnost. Do právní úpravy SJM zasáhl od 1.1.2014 výrazněji také nový občanský zákoník.

Jedno z obou zmíněných řešení (dohoda či soudní žaloba) by se mělo využít nejpozději DO TŘÍ LET OD PRÁVNÍ MOCI ROZVODU manželství, v opačném případě nastupuje vypořádání podle zásad obsažených v občanském zákoníku, aniž by již účastníci toto mohli ovlivnit. Tato skutečnost má pak svůj význam i v otázce možných zápočtů ve vztahu výlučného vlastnictví a společného jmění manželů. Každopádně s vypořádáním SJM po rozvodu manželství se nedoporučuje zbytečně otálet, když taková skutečnost může mít např. i NEGATIVNÍ DOPAD do majetkové sféry jednoho z manželů pro případ, že vůči druhému z manželů je vedeno nebo hrozí exekuční řízení.

Mezi nejčastější chyby a problémy spojené s uvedenými právními dokumenty sepisovanými laicky patří např.:
- zatížení uvedených dokumentů informacemi, které zbytečně komplikují průběh u soudu nebo naopak absence podstatných údajů, které soudní řízení poté zbytečně prodlužují
- nedostatečné zajištění majetkových nároků v dohodě o vypořádání SJM nebo špatné právní formulace, které zvyšují riziko vzniku problémů po rozvodu včetně exekucí způsobených i jen jedním z manželů či bývalých manželů
- nesepsání dohody o vypořádání SJM do zákonem stanovené doby a z toho vyplývající rizika v rámci dluhů jednoho z manželů a v rámci možných exekučních řízení
- chybějící nebo špatně formulovaná ustanovení dohody mající za cíl lépe zajistit manžela při odpovědnosti za dluhy druhého manžela nebo mající zajistit dostatečně nároky na konkrétní části SJM


PODROBNOSTI K ROZVODU DOHODOU A VYPOŘÁDÁNÍ SJM DOHODOU


ZMĚNY V NOVÉM OBČANSKÉM ZÁKONÍKU

Zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodou či soudně - postup

aktualizováno k 1.1.2014

Zákon v případě zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví jednoznačně preferuje DOHODU O ZRUŠENÍ A VYPOŘÁDÁNÍ PODÍLOVÉHO SPOLUVLASTNICTVÍ mezi podílovými spoluvlastníky, která musí být v případě nemovitostí písemná a jde-li o nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí, je nutný také následný vklad vlastnictví podle takové dohody do katastru nemovitostí.

V rámci uvedené dohody se lze dohodnout např. na rozdělení nemovitostí (je-li to právně a fakticky možné), na převedení vlastnického práva jednomu či více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních, anebo na prodeji nemovitostí z volné ruky nebo ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku z prodeje podle podílů.

Dohoda o převedení do výlučného vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků se využívá zj. v případech, kdy jeden ze spoluvlastníků má nadále zájem nemovitosti užívat, zatímco druhý nikoliv. Současně je třeba dohodnout výši finančního vyrovnání - tzv. podíl odstupujícího spoluvlastníka vyplatit a splatnost tohoto vyrovnání. Přihlédnout by se mělo k případným investicím do nemovitostí v minulosti či k jinému zhodnocení nemovitostí, a to za předpokladu, že nároky z toho vyplývající nejsou již promlčeny, což se poměrně často stává, neboť při realizaci té které investice do nemovitosti se většinou značně podceňuje, že z podílového spoluvlastnictví v budoucnu může vzniknout nějaký právní spor.

Pokud by k dohodě mezi spoluvlastníky nedošlo, pak je třeba tuto situaci řešit soudně prostřednictvím ŽALOBY NA
ZRUŠENÍ A VYPOŘÁDÁNÍ PODÍLOVÉHO SPOLUVLASTNICTVÍ.

Nikdo nemůže totiž být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

Je třeba podotknout, že navrhovaným způsobem vypořádání soud není vázán a že následující pořadí způsobů vypořádání podílového spoluvlastnictví je závazné.

Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. Při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem. Rozdělení je často praktické zejména u pozemků (rozdělení po vyhotovení geometrického plánu), u domu je pak tato možnost ztížena tím, že rozdělení je možno provést jen vertikálně, a to tak, že vzniknou ze stavebního hlediska dvě samostatné budovy.

Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Soud při rozhodnutí o tom, kterému podílovému spoluvlastníkovi nemovitosti připadnou, přihlédne zejména k velikosti spoluvlastnických podílů a k tomu, aby nemovitost byla účelně využita. Přihlédnout lze podpůrně ovšem také k dalším skutečnostem.
Zvažovat by se měl také soulad postupu s dobrými mravy, případně šikanózní jednání některého spoluvlastníka. Pokud jde o přiměřenou náhradu, tak se vychází z tzv. ceny obvyklé, což je cena, za kterou by se věc reálně dala prodat v dané době a na daném místě (tržní hodnota). Podílový spoluvlastník, kterému mají nemovitosti připadnout do vlastnictví, by přitom měl prokázat schopnost tuto finanční náhradu vyplatit, a to v přiměřené době = přihlíží se také k solventnosti spoluvlastníka. Viz např. odkaz k rozhodnutí ohledně pravidel pro vypořádání spoluvlastnictví.

Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě
; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.


Při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. Každý ze spoluvlastníků může žádat úhradu splatné pohledávky, jakož i pohledávky, jejíž splatnost nastane do jednoho roku po účinnosti dohody o zrušení spoluvlastnictví nebo po zahájení řízení o zrušení spoluvlastnictví. Prodá-li se věc, uhradí se po stržení nákladů prodeje všechny dluhy ještě předtím, než se mezi spoluvlastníky rozdělí výtěžek.

Jelikož soudní spory týkající se nemovitostí jsou náročné nejen časově, ale také finančně, lze doporučit rozumný přístup k věci na straně všech podílových spoluvlastníků směřující k uzavření adekvátní dohody. Každopádně problémy ohledně spoluvlastnictví mohou být právně poměrně složité, a proto je vhodné vždy tyto záležitosti konzultovat v advokátní kanceláři. Konkrétní případy mohou mít celou řadu specifik, přičemž tento příspěvek řeší tuto problematiku z povahy věci jen obecně.

Je nutno také ovšem zmínit i tu možnost, že lze PRODAT SPOLUVLASTNICKÝ PODÍL I TŘETÍ OSOBĚ, pokud se takový zájemce najde. Nový občanský zákoník od 1.1.2015 (rok po jeho účinnosti) přitom výrazně omezil zákonná předkupní práva spoluvlastníků v podstatě na minimum.

V neposlední řadě je třeba upozornit, aby každý, kdo investuje do nemovitosti (rekonstrukce, opravy apod.) dbal na to, zda investuje do svého výlučného vlastnictví, nebo podílového spoluvlastnictví, popř. dokonce do vlastnictví někoho jiného, kdy takové investice se v případě vzniku sporu nemusí vždy investorovi v budoucnu vrátit s ohledem na možnou námitku promlčení jeho nároků z titulu investic do cizí nemovitosti či nemovitosti ve spoluvlastnictví s jinou osobou (a tím vzniku bezdůvodného obohacení vlastníka či spoluvlastníka nemovitosti).


PODROBNOSTI K DOHODĚ OHLEDNĚ PODÍLOVÉHO SPOLUVLASTNICTVÍ


ZMĚNY V NOVÉM OBČANSKÉM ZÁKONÍKU

Vymáhání pohledávek a dluhů – doporučení a postup

aktualizováno k 1.1.2014

Málokterý věřitel, ať již jako občan, anebo častěji jako podnikatel či v rámci firmy, se nepotýká s neuhrazenými pohledávkami po splatnosti vůči dlužníkům. Neuhrazené pohledávky přitom není vhodné podceňovat a jejich řešení by mělo být namístě co nejdříve po splatnosti. Podceňovat však nelze ani dostatečně kvalitní zajištění závazků (smluv kupních, o dílo, o zápůjčce apod.) již v rámci smluvní fáze závazku.

PRÁVNÍ OŠETŘENÍ SMLUVNÍCH VZTAHŮ

Základem bezproblémového řešení pohledávek je prioritně vhodné právní ošetření a zajištění smluvních vztahů, ať již se jedná o smlouvy, objednávky, předávací protokoly či jiné dokumenty
. Podcenění této předsmluvní a smluvní fáze před vznikem závazku způsobuje později při vzniku problému často mnohem horší vymahatelnost pohledávky či dokonce nemožnost pohledávku vymoci vůbec. Nelze doporučit používání jakýchkoliv obecných vzorů smluv z internetu, které jsou většinou až příliš obecné a nedostatečně ošetřující a zajišťující zájmy dané smluvní strany. Počáteční menší investice do kvalitního právního zajištění smluvních vztahů (např. i v podobě typových vzorových smluv pro potřeby konkrétních obchodů klienta) preventivně prostřednictvím advokátní kanceláře se většinou vyplatí právě při vzniku určitého problému v budoucnu. Ústně uzavřené smluvní vztahy se výslovně nedoporučují. Naopak lze doporučit prověření obchodního partnera před uzavřením smlouvy minimálně v obchodním, živnostenském a insolvenčním rejstříku, případně také na internetu.

VČASNOST ŘEŠENÍ POHLEDÁVEK PO SPLATNOSTI

Neřešení pohledávek delší dobu po splatnosti (většinou obecně více jak 2-3 měsíce) snižuje výrazně šanci na vymožení pohledávky.
Nejde přitom pouze o promlčecí dobu. Dlužník se v mezidobí může např. zbavovat majetku, může se dostávat do větších finančních problémů, ale je nutno také upozornit, že vymáhání následnou exekucí se řídí zásadou časové priority - jinými slovy kdo dřív podá exekuční návrh, ten je dříve také na řadě se získáním vymoženého plnění.

JAK BY MĚL VĚŘITEL POSTUPOVAT PO SPLATNOSTI POHLEDÁVKY


V prvé řadě by si každý věřitel měl zodpovědět otázku, do jaké míry má význam snažit se své pohledávky za dlužníky řešit v rámci své firmy, tj. prostřednictvím svých zaměstnanců či dokonce sám sebe. Jednak samozřejmě takové řešení není zcela „bezplatné", jak by bylo možno se na první pohled snad domnívat, neboť „i čas podnikatele či mzdové náklady zaměstnanců jsou peníze", a pak také takové upomínání ze strany samotného věřitele se v řadě případů zcela míjí u dlužníka účinkem. Přesto se samozřejmě doporučuje, podle povahy věci a obchodního partnera, pokusit se řešit pohledávku co nejdříve po splatnosti telefonickým či písemným (vč. e-mailu) kontaktem dlužníka. Dále lze v této fázi více než doporučit pokusit se v dané věci zajistit řádně všechny potřebné smluvní dokumenty a jejich obsah, případně zlepšit svoji věřitelskou pozici získáním alespoň uznání dluhu, případně jiného zajišťovacího či utvrzovacího prostředku (např. směnka, zástavní právo, notářský či exekutorský zápis s přímou vykonatelností apod.). Uznání dluhu však nelze zaměňovat, jak je v praxi často bohužel činěno, s pouhým zasláním či podpisem inventárního seznamu dlužných faktur a v případě splátkového kalendáře je třeba myslet minimálně na ztrátu výhody splátek. Hlídejte si také insolvenční rejstřík z důvodu možného úpadku dlužníka. Důležité je však také tuto fázi zbytečně neprodlužovat tím, že se věřitel spolehne na neustálé přísliby dlužníka.


CO KDYŽ DLUŽNÍK ANI POTÉ NESPLÁCÍ


Zde již většinou nezbývá, než svěřit správu a vymáhání dlužných pohledávek po splatnosti za dlužníky, obchodními partnery, odběrateli či zákazníky, specializované advokátní kanceláři, která má pro vymáhání pohledávek vypracován profesionální systém. Ušetříte tím čas i náklady (viz shora). Již samotné převzetí zastoupení věřitele advokátní kanceláří a předžalobní upomínka má vůči řadě dlužníků svůj efekt, na rozdíl od vymáhání pohledávek „vlastními silami" věřitele. Advokátní kancelář také posoudí s odbornou péčí vymahatelnost pohledávky, otázku případného promlčení pohledávky či jiných právních rizik apod. Pokud se i tak mimosoudní řešení pohledávky mine svým účinkem, pak nezbývá většinou než přikročit k zajištění exekučního titulu na dlužníka, k čemuž jsou specializovány právě advokátní kanceláře.

ZAHÁJENÍ KVALIFIKOVANÉHO VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK po splatnosti např. soudní cestou prostřednictvím podané žaloby je v řadě případů zj. u podnikatelů podstatnou PODMÍNKOU PRO BUDOUCÍ MOŽNÉ ÚČINNÉ OPRAVNÉ ÚČETNÍ POLOŽKY A PRO DAŇOVÉ ODPISY pohledávek.

SOUDNÍ ŘÍZENÍ - (ELEKTRONICKÝ) PLATEBNÍ ROZKAZ, SOUDNÍ ROZSUDEK

Standardní cestou k získání exekučního titulu vůči dlužníkovi je soudní řízení, které se zahajuje na základě klasické žaloby, anebo návrhem na vydání platebního rozkazu ve zkráceném rychlejším řízení bez jednání u soudu
, je-li k dispozici dostatek písemných důkazů, pohledávka je prokazatelná (viz shora doporučení k právnímu ošetření smluvního vztahu preventivně) a jsou splněny i další zákonné podmínky. Pokud však dlužník podá proti platebnímu rozkazu tzv. odpor, následuje klasické soudní řízení s nařízeným jednáním s cílem získat vůči dlužníkovi soudní rozsudek jako exekuční titul. Variantou je tzv. elektronický platební rozkaz. Návrh na něj se podává na zvláštním formuláři a zatím je zde stále o něco nižší soudní poplatek. Nevýhodou soudního řízení je často vyšší míra formalismu (procesně i důkazně u nařízených jednání), v řadě případů nutnost zúčastnit se jednání u soudu (podle místa dlužníka), ale zejména pak délka soudního řízení. Pokud dlužník podá odpor, různé námitky, odvolání proti rozsudku apod., soudní řízení může trvat delší dobu. Naopak pokud odpor podán není, může být i v soudním řízení získán exekuční titul poměrně velmi rychle.

ROZHODČÍ ŘÍZENÍ


Za předpokladu implementace platných rozhodčích doložek do smluvních vztahů je možno namísto soudního řízení realizovat řízení rozhodčí. Rozhodčí nález je exekučním titulem se stejnou právní silou, jako soudní rozsudek. V rozhodčím řízení lze řešit jakékoliv majetkové spory např. ze smluv kupních, o dílo, o dodávkách zboží, o přepravě, o zápůjčce či úvěru, nájemních atd. Rozhodčí řízení je velmi rychlé - trvá v průměru cca 2 měsíce, a také levnější než soudní řízení. Proti rozhodčímu nálezu obecně není možné odvolání, je však připuštěna možnost za zákonem stanovených podmínek podat žalobu na zrušení rozhodčího nálezu soudem. Podmínkou je existence platné rozhodčí doložky nebo smlouvy, neboť ne každá rozhodčí doložka či smlouva je nesporně platná, a to zejména v oblasti spotřebitelských smluv
.

ROZDÍL OD VYMÁHACÍCH AGENTUR


Advokátní kancelář jedná vždy v mezích zákona, seriózně, i když důrazně, přičemž je vázána řadou stavovských předpisů, které určují plně korektní přístup vůči klientovi. Inkasní a vymáhací agentury takovými pravidly obecně vázány nejsou a ne každá vymáhací agentura postupuje shodným způsobem. Úroveň těchto služeb navíc často nemusí vzbuzovat plnou důvěru, některé vymáhací agentury mohou postupovat někdy i způsobem hraničícím s legalitou, čímž se i věřitel může vystavovat určitému právnímu riziku, případně mohou pro zvýšení své úspěšnosti přistupovat k využívání neetických praktik (nepřiměřený nátlak, vyhrožování, zastrašování apod.), o kterých věřitel ani nemusí vědět. Taková agentura se sice na první pohled z krátkodobého hlediska může jevit věřiteli jako poměrně úspěšná, nicméně z dlouhodobějšího hlediska znamená vysoké riziko pro věřitele spočívající v negativní medializaci (včetně diskusí zákazníků či obchodních partnerů na internetu), v poškození dobrého jména firmy či ve ztrátě klientů.
Vymáhací agentury přitom nemají ani zdaleka tolik legálních možností postupu vůči dlužníkovi jako soudní exekutor, kterého zajistí advokátní kancelář (např. vstup do obydlí, zabavování majetku, obstavení účtu, zablokování nemovitostí), a pokud hodlají postupovat v mezích zákona, pak nemají většinou v podstatě žádnou výrazně odlišnou vymáhací pravomoc od věřitele. Také se tímto postupem může zbytečně pouze ztratit čas důležitý z hlediska výše uvedené zásady časové priority následné exekuce. Tyto agentury si navíc účtují, je-li pohledávka dobytná, řádově desítky procent z vymožené pohledávky (obvykle 20-30%). V advokátní kanceláři se klientovi, není-li jiné dohody, v případě dobytnosti pohledávky vrací 100% jistiny, soudní poplatek i úroky z prodlení a smluvní pokuty, které mohou často více než nahradit počáteční investici do odměny advokáta.

V naší praxi také řešíme často takové případy, kdy klienta osloví vymáhací - inkasní agentura či společnost, která slibuje klientovi, že svoji odměnu (nejčastěji 20-30% z hodnoty pohledávky včetně příslušenství) si zinkasuje až a pouze z financí úspěšně vymožených vůči dlužníkovi a předkládá řadu referencí spokojených zákazníků, kterým údajně vymohla značné procento pohledávek. Naposledy jsme v konkrétním případě však např. zjistili, že referenční firmy o dané agentuře vůbec ani nevěděly, navíc po předložení písemné smlouvy, obsahující řadu smluvních pokut pro klienta, bylo jasné, že společnost zavazuje klienta pro případ ukončení mandátní smlouvy (kupř. i z toho důvodu, že nebylo dlouhodobě ničeho vymoženo) k uhrazení sjednané provize ve výši desítek procent za přepokladu, že "vymáhací agentura učinila alespoň nějaké kroky k vymožení". Výsledkem by tak byla fakticky neukončitelná smlouva, anebo v případě ukončení nutnost hradit vysokou provizi bez ohledu na výsledek. Tento konkrétní příklad zcela zřetelně dokládá, že ne vše, co na první pohled vypadá nebo zní dobře, také dobré skutečně je nebo bude.

EXEKUČNÍ ŘÍZENÍ - SOUDNÍ EXEKUTOR


Na základě exekučního titulu, tj. pravomocného a vykonatelného soudního rozhodnutí (platební rozkaz, rozsudek) či rozhodčího nálezu, lze pověřit k provedení exekuce vůči dlužníkovi soudního exekutora. Soudního exekutora si lze vybrat bez ohledu na územní působnost, nicméně ne každý soudní exekutor postupuje stejně razantně a z tohoto pohledu hraje nezastupitelnou roli mj. i zkušenost a spolupráce advokátní kanceláře s konkrétním exekutorem. Exekuční titul je i v případě nedobytnosti pohledávky přitom vhodný z hlediska minimálně možností pohledávku účetně odepsat.


PODROBNOSTI K VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK


ZMĚNY V NOVÉM OBČANSKÉM ZÁKONÍKU

Kupní smlouva na nemovitost, kupní cena, úschova a realitní kanceláře

aktualizováno k 1.1.2014

Určitými aspekty převodů nemovitostí, zj. kupními smlouvami, jsme se již zabývali jinde. Tento příspěvek pak zohledňuje blíže zejména užší problematiku zaplacení kupní ceny a převodů nemovitostí prostřednictvím realitních kanceláří z tohoto pohledu.

PROBLEMATIKA ZAPLACENÍ KUPNÍ CENY


Kupní cena může být prodávajícímu ze strany kupujícího zaplacena ještě PŘED PODÁNÍM NÁVRHU na vklad do katastru, např. při podpisu kupní smlouvy. Tato varianta však nese sebou riziko pro kupujícího, který za nemovitost již zaplatil, ale dosud se nestal jejím vlastníkem, že do doby podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru, resp. do zápisu vlastnictví v katastru nemovitostí, se mohou objevit některé skutečnosti, které nabytí vlastnictví mohou zkomplikovat či dokonce znemožnit (např. exekuce, soudní spor či jiná právní závada). Nabytí vlastnictví k nemovitosti totiž není spojeno s podpisem kupní smlouvy, ale až se zápisem vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.

Kupní cena může být prodávajícímu ze strany kupujícího zaplacena případně také až PO ZÁPISU VKLADU vlastnického práva do katastru nemovitostí. Tato varianta však naopak nese sebou riziko pro prodávajícího, který vlastnictví k nemovitosti již pozbyl, ale dosud nemá zaplacenu kupní cenu. Byť by v kupní smlouvě pro takový případ byla dohodnuta smluvní pokuta nebo dokonce možnost odstoupení od kupní smlouvy při prodlení kupujícího se zaplacením kupní ceny, dostává se prodávající do nejisté a často náročněji řešitelné situace.

Variantou vhodnou jak pro prodávajícího, tak i pro kupujícího, a to zejména v případech vyšších hodnot kupních cen, pak je využití ÚSCHOVY KUPNÍ CENY na k tomu vyhrazeném úschovním - depozitním účtu, a to až do doby kladného rozhodnutí o vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, kdy teprve poté je kupní cena vyplacena z úschovního účtu prodávajícímu. Návrh na vklad vlastnického práva je přitom podáván příslušnému katastrálnímu úřadu většinou až poté, kdy je celá kupní cena již deponována na úschovním účtu. Prodávající tak má jistotu v tom, že přepis vlastnického práva v katastru nemovitostí se realizuje až poté, kdy byla celá kupní cena složena kupujícím do úschovy a prodávající tak má zajištěno její splacení a naopak kupující má jistotu v tom, že kupní cena bude prodávajícímu vyplacena až poté, kdy řádně proběhne vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí v jeho prospěch a stane se tak vlastníkem předmětných nemovitostí.

Uvedenou úschovu kupní ceny mohou nabízet např. notáři či advokáti, a to na základě smlouvy o úschově finančních prostředků. Tyto subjekty jsou kromě samotné smlouvy vázáni pak také řadou stavovských předpisů a jsou také pojištěni pro případ vzniku škody. Pokud např. advokát sepisuje pro smluvní strany kupní smlouvu a k tomu je vyžadována také úschova kupní ceny, není třeba se obávat nějaké vysoké ceny této úschovy - většinou odměna za tuto úschovu bývá součástí dohodnuté odměny za zpracování samotné převodní smlouvy.

Tímto způsobem lze pojistit také vyplacení příslušné části kupní ceny odpovídající dani z nabytí nemovitostí až poté, kdy bude prokázáno, že prodávající tuto daň příslušnému finančnímu úřadu řádně zaplatil. Kupující je totiž ve standardním případě ze zákona v pozici ručitele za to, že prodávající tuto daň příslušnému správci daně skutečně zaplatí.

PROBLEMATIKA PŘEVODŮ NEMOVITOSTÍ PŘES REALITNÍ KANCELÁŘE

I v případě, že prodej a koupi nemovitosti zprostředkovává realitní kancelář, je třeba důsledně dbát na eliminaci rizika ztráty finančních prostředků (kupní ceny), pokud by tato měla být zasílána přímo prodávajícímu, anebo na účet realitní kanceláře. Může se totiž snadno stát, a z minulosti toto dokládají i některé příklady konkrétních realitních kanceláří, že se realitní kancelář v mezidobí může dostat do finančních či jiných problémů, v důsledku čehož by kupní cenu složenou na účet realitní kanceláře již nemusela přeposlat prodávajícímu. Podle konkrétních ujednání příslušné převodní smlouvy pak i přesto může, nebo naopak vůbec nemusí, i v takovém případě dojít k podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Jak prodávající, tak i kupující pak riskují, že nemusí mít ani nemovitost, ani peníze. Z uvedených důvodů nelze rozhodně doporučit úschovu kupní ceny nebo její hrazení na účet realitní kanceláře, a to ani tehdy, pokud tuto službu realitní kancelář nabízí levně nebo v rámci sjednané provize.
Narozdíl od běžného účtu realitní kanceláře finance na advokátním úschovním účtu jsou vymezeny pouze pro daný jeden případ, jsou důsledně odděleny od ostatních finančních prostředků advokátní kanceláře a nepodléhají exekucím ani insolvencím.

Kvalitní a seriózní realitní kancelář poznáte, mimo jiného, také podle toho, zda spolupracuje při zpracování převodních smluv s advokátní kanceláří, která je schopna smlouvu zajistit vhodným a odborným způsobem pro obě smluvní strany a v případě potřeby nabídnout také úschovu kupní ceny na depozitním účtu advokáta.

pozor na smlouvy s realitní kanceláří


PODROBNOSTI KE KUPNÍ SMLOUVĚ NA NEMOVITOST


ZMĚNY V NOVÉM OBČANSKÉM ZÁKONÍKU

Založení s.r.o. - společnosti s ručením omezeným

aktualizováno k 1.1.2014

Společnost s ručením omezeným (dále také „s.r.o.") je jistě nejvíce praktickou formou společnosti pro běžné podnikání. Tuto společnost může založit i jen jedna osoba, když minimální výše základního kapitálu činí pouze 1,- Kč. I pokud je základní kapitál vyšší, lze jej po vzniku společnosti využít pro další podnikatelskou činnost společnosti (např. plánované výdaje). Výhodou s.r.o. je omezené ručení společníků za závazky společnosti pouze do výše, v jaké nesplnili vkladovou povinnost podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Nový občanský zákoník ovšem zvýšil odpovědnost jednatelů (což v řadě s.r.o. rovná se současně i společníkovi). Nejvyšším orgánem s.r.o. je valná hromada složená ze společníků, statutárním orgánem pak je jednatel či jednatelé, kteří jsou jmenováni valnou hromadou.

Ve srovnání s podnikáním formou osoby samostatně výdělečně činné lze konstatovat, i když nelze samozřejmě odhlížet ani od účetních a daňových aspektů a nezbytné administrativní části vedení společnosti, že po právní stránce je nespornou výhodou s.r.o. zejména právě skutečnost, že osoba samostatně výdělečně činná ručí v rámci své podnikatelské činnosti celým svým osobním majetkem a v tomto ohledu je pro podnikatele tak podnikání v této formě více rizikové. Lze také říci, že běžný živnostník se pro řadu obchodních partnerů může formou s.r.o. stát jakoby do jisté míry lépe prezentovaným a zajímavějším.

Společnost s ručením omezeným se zakládá u notáře FORMOU NOTÁŘSKÉHO ZÁPISU. K tomu je třeba předně vybrat název budoucí firmy, který nesmí být zaměnitelný s jinou firmou. Je třeba si také ujasnit podmínky budoucího sídla s.r.o., k čemuž je potřebný zejména souhlas vlastníka nemovitosti. Dále je nezbytné mít dopředu vyjasněnu otázku veškerých živností, které pro fungování společnosti budou nezbytné.

Zakladatelé musí mít vyjasněnu taktéž otázku statutárního orgánu, tedy kdo bude jednatelem společnosti, případně bude-li jich více a zda jsou tito jednatelé oprávněni jednat samostatně či nikoliv, příp. zda budou kolektivním orgánem. Jednatel s.r.o. má právo obchodního vedení společnosti a jednání za společnost navenek. Shora
uvedené konstatování ohledně omezeného ručení společníků se nikterak nedotýká odpovědnosti jednatele či jednatelů, a to jak vůči společnosti, tak i vůči případným věřitelům, ať již z hlediska civilněprávního či trestněprávního.

Důležité je také nastavení procentuelního rozdělení obchodních podílů společníků ve společnosti, a to zejména z pohledu budoucích rozhodovacích pravomocí, stejně jako určení příp. různosti druhů podílů, se kterými mohou být spojena také i případně různá práva a povinnosti. Většina rozhodování na valné hromadě je podmíněna nadpoloviční většinou hlasů přítomných společníků, přičemž valná hromada je usnášeníschopná, jsou-li přítomni společníci mající alespoň polovinu všech hlasů.

Pokud jde o základní kapitál, pak je nutno dohodnout se o jeho výši (min. tedy 1,- Kč) a způsobu jeho splacení. Základní kapitál je splácen nejčastěji vkladem příslušné finanční částky do banky na zvláštní účet zakládané společnosti, kdy banka poté k této skutečnosti vydá příslušné potvrzení, které je třeba pro zápis s.r.o. do obchodního rejstříku.

Na základě notářského zápisu o založení společnosti s ručením omezeným je možno získat pro založenou společnost příslušná živnostenská oprávnění. Ta je však vhodné si vyjasnit s příslušným živnostenským úřadem již předem, neboť následné zjištění nutnosti změny některého živnostenského oprávnění by znamenalo nezbytnost také měnit notářský zápis.

Poté je možno podat NÁVRH příslušnému SOUDU NA ZÁPIS společnosti do obchodního rejstříku, který je třeba podat na speciálním formuláři. Variantou je od 1.1.2014 také zápis u notáře. Poplatek za zápis společnosti činí 6.000,- Kč. Návrh na zápis s.r.o. do obchodního rejstříku musí obsahovat řadu příloh, jako např. notářský zápis, výpis z živnostenského rejstříku, čestné prohlášení jednatele, prohlášení správce vkladu, prohlášení k sídlu a doklad o právním důvodu užívání adresy uváděné jako sídlo společnosti, list vlastnictví, výpis z trestního rejstříku jednatele apod.

Následné valné hromady společníků není obecně nutno konat formou notářského zápisu, pokud takto nevyžaduje zákon - např. je-li měněna společenská smlouva.

Pokud jde o posouzení možnosti založení a prodeje - koupě TZV. READY-MADE SPOLEČNOSTI, pak k tomu je třeba upozornit zj. na skutečnost, že je nutno pečlivě zkoumat, jaké náklady jsou a jaké naopak nejsou zahrnuty v ceně, která je za tzv. ready-made společnost požadována. V řadě případů totiž součástí deklarované a nabízené ceny nejsou náklady za činnost spolupracujícího advokáta, náklady za poplatek soudu za zápis změny společnosti, náklady na nutný notářský zápis mění-li se název společnosti, adresa sídla mimo dosavadní město, počet jednatelů, předmět podnikatelských oprávnění apod., k čemuž přitom dochází v převážné většině případů. V řadě případů tak může být spíše výhodnější založit zcela novou s.r.o. (nota bene od doby, kdy základní kapitál je jen 1,- Kč a nikoliv 200.000,- Kč jako dříve), a to i s přihlédnutím k tomu, že někteří obchodní partneři mohou v rámci posuzování obchodních vztahů vnímat negativně také častější změny v názvech, sídlech, společnících a jednatelích s.r.o., se kterou uzavírají obchod.

založení společnosti s ručením omezeným


PODROBNOSTI K ZALOŽENÍ S.R.O.


ZMĚNY V NOVÉM OBČANSKÉM ZÁKONÍKU

Uznání dluhu a smlouva o zápůjčce

aktualizováno k 1.1.2014

UZNÁNÍ DLUHU
je institut upravený v občanském zákoníku v rámci tzv. utvrzení závazku.
Nesplnění některé z formálních náležitostí uznání dluhu může znamenat nemožnost využití všech právních výhod uznání. I běžná smlouva o zápůjčce by pro jistotu věřitele měla obsahovat řadu ujednání a zajištění, kdy rozhodně nelze spoléhat pouze na obecný vzor z internetu. Uznání dluhu má ten význam, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době jeho uznání a výrazně tak VYLEPŠUJE DŮKAZNÍ SITUACI VĚŘITELE V PŘÍPADĚ SPORU. Dalším účinkem uznání je přerušení běhu promlčecí doby, kdy začíná běžet NOVÁ PROMLČECÍ DOBA, A TO DESETILETÁ.

Uznání dluhu musí být zásadně písemné a musí obsahovat vymezení uznávaného dluhu co do důvodu i výše. Uznání dluhu je mj. také možné ve formě placení úroků - pak se považuje za uznanou nepromlčená částka, z níž se úroky platí a dále také ve formě částečného plnění nepromlčeného závazku dlužníkem - v tom případě se považuje za uznaný dluh, na něhož bylo částečně dlužníkem plněno, pokud z okolností lze usuzovat, že tímto se uznává i zbytek dluhu (nikoliv tedy např. v případě, že dlužník uhradí část pohledávky a zbývající část pohledávky prohlásí za spornou).

V rámci uznání si lze dohodnout např. také splátkový kalendář, rozhodně se však doporučuje buď pod ZTRÁTOU VÝHODY SPLÁTEK při neuhrazení některé splátky řádně a včas nebo pod automatickým nabytím splatnosti celého zbytku dluhu v takovém případě, což řada věřitelů často opomíjí.

Nesplnění některých formálních náležitostí uznání dluhu může znamenat, že sice věřitel bude mít k dispozici písemné potvrzení o dlužné pohledávce, nicméně nebude moci využít všech shora popsaných VÝHOD UZNÁNÍ, např. uplatnění domněnky trvání dluhu v době uznání. Účinky uznání závazku bez dalšího nemá ani prostý podpis inventarizace pohledávek dlužníkem, což si někdy podnikatelé či firmy neuvědomují.

Mezi nejčastější chyby a problémy spojené s uznáními patří např.:
- uznání nesplňující zákonné podmínky a tudíž nevyvolávající zajišťující důsledky pro věřitele
- záměna uznání s pouhým podpisem inventarizace pohledávek
- v případě splátkového kalendáře chybějící či špatně formulovaná ztráta výhody splátek
- neplatně, nevhodně nebo neurčitě sjednaná ujednání, např. ohledně podmínek splatnosti

S výše uvedeným úzce souvisí také problematika SMLOUVY O ZÁPŮJČCE. Uznání dluhu může zlepšit výrazně pozici věřitele, a to zejména v případech ústních smluv o zápůjčce. Nicméně faktem zůstává, že jednodušší řešení, než se až při vzniku problému snažit od dlužníka získat podpis uznání dluhu, je půjčku finančních prostředků zajistit kvalitní písemnou smlouvou o zápůjčce. Zejména v případech vyšších půjčovaných částek pak doporučujeme nespoléhat se ovšem jen na mezi sebou ručně sepsanou smlouvu či potvrzení, anebo na nějaký vzor smlouvy o zápůjčce stažený z internetu a raději navštívit advokátní kancelář. Částku vynaloženou za sepis kvalitní smlouvy o zápůjčce může věřiteli nahradit případně i dlužník v rámci splátky. Jak je patrno ze shora uvedené problematiky uznání, i drobná formální vada či nedostatek, který laik ve vzoru smlouvy nepostřehne, může výrazně snížit zajištění pohledávky. Často se např. stává, že věřitel opomene sjednat ztrátu výhody splátek, že např. neřeší otázky jiného možného zajištění svého nároku, neřeší otázku místa splacení, anebo že neplatně sjedná úrok, úrok z prodlení či smluvní pokutu (velmi často bývají tyto instituty zaměňovány), které pak nemusí být vymahatelné apod.

Mezi nejčastější chyby a problémy spojené se smlouvami o zápůjčce, které mohou vést až k neplatnosti smlouvy anebo konkrétního ujednání ve smlouvě o zá půjčce či k riziku problematického vymožení dlužné částky, patří např.:
- absence písemné smlouvy dokladující realizaci zápůjčky a dohodnuté podmínky splacení (a to i u rodinných příslušníků)
- nedostatečné zajištění nároků věřitele ve smlouvě
- v případě splátkového kalendáře chybějící či špatně formulovaná ztráta výhody splátek
- nesprávné (neplatné) právní formulace zaměňující např. úroky, úroky z prodlení, penále, smluvní pokutu apod.
- neplatně či neurčitě sjednaná ujednání, např. ohledně smluvních pokut či ohledně podmínek splatnosti
- situace, kdy je předložena k přečtení "správná" verze smlouvy, ovšem poté při podpisech, kdy se již nečtou všechny smlouvy podrobně, jsou k podpisu předloženy upravené verze smlouvy (příp. jen některé z nich), v nichž jsou nevýhodně upravena některá práva či povinnosti
- přepsání některých špatných vzorů typu "smlouva o občanské výpomoci", nebo vzorů smluv o zápůjčce obsahujících chyby nebo problematicky řešené splatnosti, ztráty výhody splátek nebo smluvní pokuty aj., v důsledku čehož takové nároky mohou být i neplatné či nevymahatelné
  


VZOR UZNÁNÍ DLUHU


ZMĚNY V NOVÉM OBČANSKÉM ZÁKONÍKU

Platební rozkaz, elektronický platební rozkaz

aktualizováno k 1.1.2014

PLATEBNÍ ROZKAZ
představuje rozhodnutí soudu v tzv. zkráceném řízení, který lze vydat v případě, že v rámci žaloby (návrhu na vydání platebního rozkazu) je uplatněno právo na peněžité plnění, vyplývá-li toto právo ze skutečností uvedených žalobcem (nároky nejsou pochybné), nejde o věc, kterou má u soudu rozhodovat senát a dále pokud se žalovaný zdržuje v ČR a jeho pobyt je znám. V rámci platebního rozkazu pak soud i bez slyšení žalovaného (bez jednání či dokazování) při splnění zákonných podmínek uloží žalovanému, aby DO 15 DNŮ od doručení platebního rozkazu (do vlastních rukou bez možnosti náhradního doručení) zaplatil žalobci uplatněnou pohledávku a náklady řízení, anebo aby podal v téže lhůtě u soudu PÍSEMNÝ ODPOR, často spojený s povinností vyjádření se jak co do tvrzení skutečností (odůvodnění odporu), tak i doložení těchto tvrzení důkazy. Nepodá-li žalovaný proti platebnímu rozkazu odpor, nabývá platební rozkaz právní moci a je možno ohledně v něm přiznaných nároků vést exekuční řízení. Naopak podá-li žalovaný odpor, platební rozkaz se ruší a dochází k nařízení jednání - jinými slovy soud probíhá klasickou cestou.

Novějším institutem v českém právním řádu je tzv. ELEKTRONICKÝ PLATEBNÍ ROZKAZ. Návrh na jeho vydání se podává na speciálním elektronickém formuláři podepsaném zaručeným elektronickým podpisem žalobce či jeho právního zástupce. Podmínkou je, že požadované plnění nepřesahuje jeden milion Kč. Výhodou zde může být o něco nižší soudní poplatek, než jak je tomu ve standardním případě klasické žaloby či návrhu na vydání platebního rozkazu. Výsledkem tohoto řízení je pak vydání elektronického platebního rozkazu, v němž je žalovanému uloženo, aby do 15 dnů ode dne jeho doručení zaplatil žalobci uplatněnou pohledávku a náklady řízení, případně aby ve shodné lhůtě podal k příslušnému soudu odpor. Pokud žalovaný odpor v zákonem stanovené lhůtě podá, elektronický platební rozkaz se tím v plném rozsahu ruší, soud nařídí jednání a soudní řízení poté probíhá již standardním způsobem.

VYMÁHACÍ AGENTURY?
Advokátní kancelář jedná vždy v mezích zákona, seriózně, i když důrazně, přičemž je vázána řadou stavovských předpisů, které určují plně korektní přístup vůči klientovi. Inkasní a vymáhací agentury takovými pravidly obecně vázány nejsou. Některé vymáhací agentury mohou postupovat někdy i způsobem hraničícím s legalitou, čímž se i věřitel může vystavovat určitému právnímu riziku, případně mohou pro zvýšení své úspěšnosti přistupovat k využívání neetických praktik (nepřiměřený nátlak, vyhrožování, zastrašování apod.), o kterých věřitel ani nemusí vědět. Taková agentura se sice na první pohled z krátkodobého hlediska může jevit věřiteli jako poměrně úspěšná, nicméně z dlouhodobějšího hlediska znamená vysoké riziko pro věřitele spočívající v negativní medializaci (včetně diskusí zákazníků či obchodních partnerů na internetu), v poškození dobrého jména firmy či ve ztrátě klientů.
Vymáhací agentury přitom nemají ani zdaleka tolik legálních možností postupu vůči dlužníkovi jako soudní exekutor, kterého zajistí advokátní kancelář.


PODROBNOSTI K PLATEBNÍMU ROZKAZU


ZMĚNY V NOVÉM OBČANSKÉM ZÁKONÍKU

Syndikovat obsah

Kontaktní formulář na advokátní kancelář

CAPTCHA
This question is for testing whether you are a human visitor and to prevent automated spam submissions.

Tento KONTAKTNÍ FORMULÁŘ slouží k zadání a zodpovězení zj.:

  • dotazů k bližším podmínkám a k cenové nabídce požadované či zamýšlené právní služby

Jedná-li se o uvedený typ dotazu, pak odpovídáme většinou do následujícího pracovního dne. Tyto dotazy jsou samozřejmě nezávazné a bezplatné. 

- kontrolujte, prosíme, zadávání správných zpětných e-mailových adres bez překlepů
- telefonní číslo je nepovinné, ale usnadňuje možnost si dotaz lépe vyjasnit

Prohlédněte si příp. také sekci ČASTÉ OTÁZKY KLIENTŮ nebo VZKAZY - REFERENCE KLIENTŮ.

 


+420 608 979 055
+420 775 640 520

KONTAKTNÍ FORMULÁŘ

DALŠÍ KONTAKTY ZDE